Tak prý bude brzy svatého Valentýna.
Třepete se nedočkavostí?
Ano?
Ne?
Že Vás to nechává naprosto chladnými?
Vážně?
Chápu!
My s manželem onen svátek lásky také nikterak pompézně neprožíváme. Můj muž je totiž přesvědčen o tom, že když člověk někoho opravdu miluje, jeho slova a činy promlouvají v průběhu celého roku. Všech 365 dní. Proto není potřeba speciálního dne, který by se na nás ráno přísně podíval a vážnovážně řekl: "Hej, ty tam! Miluješ? Dokaž to! Dnes!".
Já se s jeho myšlenkou naprosto ztotožňuji, avšak přece mi to nedá a každý rok pro něj z rukávu vysypu něco malého. Většinou je to nějaká ručně vyráběná drobnost, protože dát někomu kus sebe sama, to je přece to nejcennější, co můžeme dát. A tak skládám básně, maluji obrázky, komiksy, přáníčka, píšu mini knížky a z papíru skládám všemožné nemožné malé radosti, které budou alespoň trošku vystihovat jeho osobnost. A představte si, mému muži také vždycky po cestě NÁHODOU cvrnkne do nosu nějaký květ, který nás doma pohladí kouskem jara. Přesvědčení nepřesvědčení, stejně nakonec pod nátlakem té obrovské lásky, která jej ke mně poutá, změkne.
Ha! :)...
Pokud Vás blížící se svátek zamilovaných také nikterak nepolévá vzrušením, ale přece jen byste si chtěli vzájemně udělat malou radost, natáhněte zástěry, rozpalte troubu a upečte si spolu báječný dort!
Mňam!
Ale jaký? Ale jaký?
Přece...
Red Velvet !
Tento čarokrásný krasavec je k decentním oslavám lásky nebeské jako stvořený!
Na zamilovaný Red Velvet budeme potřebovat:
korpus
- 2 a půl hrníčku hladké mouky
- 1 a čtvrt hrníčku cukru
- 1 čajová lžička jedlé sody
- 1 čajová lžička karobu / kakaa
- špetka soli
- 1 a půl hrníčku slunečnicového oleje
- 1 hrnek podmáslí
- 2 vajíčka
- 1 čajová lžička octa
- 1 čajová lžička vanilkového aroma
- 1 čajová lžička červeného gelového potravinářského barviva
- nějaká sypátka na ozdobu (ořechy, mandle, kousky rozdrobeného těsta...)
krém
- 250g smetanové Lučiny
- 200 gramů másla
- 200 gramů cukru (kdo se za sladkým může utlouct, klidně přisype více :))
- půl čajové lžičky vanilkového aroma
A co teď s tím? Nejdříve trouba. Tu rozpálíme na pěkných 180 stupňů. Potom přichází na řadu forma, hezky vymazaná a vysypaná moukou. Hotovo? Výborně! Zatímco trouba jede, co jí síly stačí, smícháme si ve větší míse olej, podmáslí, vajíčka, červené barvivo, ocet a vanilkové aroma. Pokud se to v míse začíná červenat, postupujeme na jedničku. V jiné míse si promícháme všechny sypké suroviny, tedy mouku, cukr, sodu, sůl a karob (nebo kakao). Jakmile se suroviny spojí, šup se směsí do mísy číslo jedna, ve které to pořád jede na vlnách červenání. A nyní začíná míchací párty.
Máte-li doma robota, volejte: "SLÁVA".
Nemáte-li doma robota, tak úsměv na rty a buďte "HRAVÁ!" (za diskriminační výkřik v ženském rodu se omlouvám všem mužským účastníkům tohoto pečícího kroužku, avšak rým je rým, pánové, to zcela jistě chápete:)).
Jakmile si obě směsi začnou rozumět, vytvoří se hladké těsto, které přelijeme do připravené formy. Ta rovnou putuje do naší nedočkavé trouby, která již začíná být mírně nervózní z toho, jak je rozpálená a ono pořád nic. Pečeme přibližně 30 minut, řídíme se však především podle toho, jak trouba spolupracuje a jaké indície nám podává moudrá paní Špejle. Zůstane-li špejle po zapíchnutí do korpusu suchá, je to radostné znamení. Korpus je upečen přesně tak, jak je žádáno, a proto hned s ním ven.
Kromě upečené dobroty vytáhneme z trouby i trošku trpělivosti, neb je třeba korpus nechat vychladnout. Dobrou zprávou je, že si čekání alespoň o ždibíček zkrátíme přípravou krému. V míse ušleháme Lučinu a změklé máslo, doporučuji znovu zapojit kuchyňského robota, ruční mixér nebo zdatného manžela. Jakmile ušleháme pevnější hmotu, přidáme cukr a znovu šleháme, a to tak dlouho, dokud pevnější hmota nezatouží po tom, lahodným jemným krémem býti. Až se tak stane, přidáme ještě pár kapek vanilkového aroma a naposledy šleháme, klidně na nejvyšší otáčky, ať to má styl a lehkost nadýchanou jako oblaka. Aby se s krémem pak lépe pracovalo, dáme jej na chvíli ztuhnout do lednice a držíme od ní dostatečně daleko všechny umlsané členy domácnosti!
Tak co, už to vychladlo?
Výborně!
Teď pěkně rozkrojit na půl a jdeme plnit lahodným krémem, který jsme tak statečně uhlídali. Nožem nařízneme korpus uprostřed a zbytek díla dokončíme za pomoci obyčejné nitě. Chytíme niť tak, aby byla napnutá, a pomalými pohyby zprava doleva pomalu postupujeme napříč korpusem.
Vyřezali jste si 2 kulaté kousky?
Bravo!
Potřeme plochu jednoho korpusu vychlazeným krémem a spojíme jej s korpusem druhým. Zbytek krému rozmažeme po celé ploše dortu a ukryjeme červenou parádu pod nadýchaná bílá oblaka. A už hurá na zdobení. Minimalisté tělem i duší mohou dort nechat vyniknout v celé své obyčejně neobyčejné kráse. Ti z nás, kteří si však chtějí ještě chvíli hrát, sypou v rytmu fantazie vším, co na nás doma pokukuje. Já jsem měla po ruce kousky mandlí, ale báječně dort ozdobí také nasekané vlašské ořechy, nastrouhaná čokoláda, kousky rozdrobeného upečeného těsta, nebo klidně ovoce.
Tadá!
Čarokrásný svůdník je na světě.
Teď už Vám nařizuji jen jedno...
Nakrojte.
Povzdychněte.
A nechte se svést.
K.
