Dlouho celým mým JÁ létaly myšlenky a touhy, nápady a chutě. Létaly si sem a tam. Nadšeně, ale zmateně. Bez jasné koordinace. Žily si, jak chtěly. Měnily tvary. Hledaly ten správný směr. Tu pravou podstatu. Čekaly na ten pravý čas. A já tolikrát tak MOC chtěla, ale věděla... že ten správný okamžik teprve přijde. Že jednou všechny ty malé myšlenky a nápady a touhy a chutě vyrostou v něco mnohem většího, dospějí... najdou po dlouhém a trpělivém hledání svou podstatu, chytí pevně kormidlo a poplují tam, kam mají. A plují... teď a tady!
Vítejte v mém světě.
sním,
bydlím,
tvořím,
vařím,
myslím,
miluji,
a žiji.
A to všechno... teď a tady.
V ten jedinečný okamžik, který nelze zachytit, i kdybychom si to tak moc přáli. I kdybychom našlapovali s tou největší lehkostí. Nemyslete si, okamžiky jsou křehká a neviditelná stvoření. Ta stvoření nelze lapit do dlaně a schovat si je do krabičky na horší dny. Naopak... jsou tady teď a tady a je jen na nás, jak moc jim otevřeme svou mysl a především svá srdce. Jak moc se necháme pohladit na duši. Jak moc budeme chtít sesednout z urputného kolotoče „MÍT“ a necháme se spontánně povozit na vlnách „ŽÍT“. Jak moc budeme chtít jen tak... „BÝT.“
Zní to prostě, já vím... ale zkuste si někdy jen tak být. Nelpět na ničem okolo. Prožít ten který okamžik opravdově a spontánně... teď a tady. Naprosto se mu odevzdat a nechat to obrovské množství energie, která nás v tu chvíli hledá, procestovat celým tělem. Zkuste zapomenout na koš špinavého prádla, který na Vás pokukuje už 3 dny a je evidentní, že více místa z něj nedostanete. Zkuste zapomenout na nejoblíbenější kabelku a ty překrásné šaty z výlohy (které prostě musíte mít!!!). Zkuste zapomenout na negativní bytosti, které Vás někdy krmí nehezkými slovy podloženými prostou a zcela obyčejnou závistí. Zkuste se nedívat za sebe, ale ani příliš moc před sebe. Zkuste se dívat tak akorát... Věřte mi, je to fuška :). Ale snaha, ta se přece cení. A když člověk něco vážně a opravdově chce, tak mu to časem prostě přijde naproti (to vážně!). A tak se snažím. Snažím se někdy prostě nemyslet na celý ten konzumní svět okolo. Snažím se nemyslet na to, jak moc bych chtěla ty okouzlující šaty s omamným vzorem. Snažím se nemyslet na začarovaný kruh pomluv a falešných úsměvů. Snažím se jednoduše myslet na to dobré, hledat to pozitivní. Snažím se živit touhou po všem, co mě dělá šťastnou (teď nemám na mysli ty okouzlují šaty s omamným vzorem:)). Snažím se jen tak prožít onen okamžik teď a tady. Snažím se posbírat co nejvíce energie, kterou ten okamžik vytváří, protože vím, že někde za rohem poskakuje situace, chvíle, člověk, který čeká, až Vás zmerčí, a hned Vám po tom báječném pozitivním balíčku energie chňapne. Tak už to tady na tom světě prostě někdy chodí. A věřte mi, v tu chvíli je dobré mít načerpáno do zásoby:).
A tak jsem jednoho dne posbírala všechny ty nápady a myšlenky a touhy a chutě na hromádku, a místo toho, abych je hodila do šuplíku v mé hlavě, a zamkla na pět západů, vyhodila jsem je do vzduchu, a nechala je rozletět se tam, kam chtěly. Nechala jsem je doopravdy žít svým životem. Nechala jsem se unést okamžikem... A jsme tady. A asi se tady sem tam budeme potkávat. Každý z nás v jiný čas, v jiné náladě, v jiné chvíli... Ale všichni teď a tady!
