teď a tady

Znáte ty chvíle, kdy nechcete dělat nic jiného, než jen tak obyčejně žít? Poddat se jednomu jedinému okamžiku, zhluboka dýchat a kochat se světem okolo? Tahleta touha po prostém obyčejném žití mě přepadla zrovna v den mých narozenin. A můj manžel ji naplnil od hlavy až k patě. Zná mě jednoduše skrz na skrz, a splnil mi to nejobyčejnější, ale v tomhle uspěchaném světe mnohdy nejtěžší přání. Zastavit se. Zapomenout na všechny malichernosti a mravenčími kroky sebou nechat proplout tu barevnou paletu zvuků, vůní, chutí a pocitů, pro které se během pracovního týdne těžko hledá místo.

Jak a kde se taková přání plní?

Trpělivě. Něžně. S úsměvem.
Mezi stromy zelenými.
Ruku v ruce.

Až se jednou také protančíte do chvíle, která touží po obyčejném žití, nebo až prostě jen tak dostanete chuť na život, který je korunován jediným okamžikem, prostým klidem a který voní po bylinkách a jehličí, nasměrujte své kormidlo do Ostré. Možná už jste někdy zaslechli slovo Botanicus. Možná se Vám dokonce vybaví obchůdek s kosmetikou lákající omamnou vůní na sto kroků daleko. Ale třeba je Vám zatím ještě neznámý celý jejich zelený svět rostlin a stromů, které se poté zrcadlí v lahvičkách na policích voňavých obchůdků. Mně byl jejich svět také utajen, měla jsem však to štěstí a ruku v ruce jej s mým mužem objevila. Teď Vám o něm mohu vyprávět, i když bych Vás popravdě nejradši posadila do auta a odvezla přímo do centra dění. Těžko se v tomhle směru hledají slova, taková to byla krása..

Když jsem bránou vstupovala do Botanicusu, ani mě nenapadlo, co vše v něm najdu a jak krásně mi tam bude. Je to svět, ve kterém můžete mluvit nahlas, ale také mlčet, nebo jen tak tiše promlouvat se stromy. Je to svět, ve kterém můžete objevovat, nebo si jen tak užívat to, co už víte a umíte. Je to svět, díky kterému se Vám na dlani otevře zelený ráj. Tam na Vás bude mrkat ovocný sad, z druhé strany se na Vás budou usmívat bylinky. V dáli Vás budou lákat barevná poupata a v zádech Vás budou pečlivě sledovat a hlídat mohutné koruny stromů. Botanicus byl v danou chvíli přesně to, po čem má duše toužila. Strávili jsme 4 hodiny v překrásných zahradách a jen tak byli. Nasávali jsme ten neskutečný klid, vyhřívali se na sluníčku, nebo se naopak schovávali na lavičce pod prorostlým stromem, drželi se za ruce, šoupali nožkama dopředu a dozadu, promlouvali o hezkých věcech, vnímali přítomnost toho druhého.

Byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků posledních týdnů, přestože byl tak prostý a obyčejný. Byl to ten život, který chutná svobodně a opravdově. Slet chvílí, jež se doplňují tak dokonale, že se to mu ani nechce věřit. V ten den jsem nasbírala do kapes tolik pozitivní energie, a nejhezčí na tom bylo, že do těch kapes skákala téměř sama. Znovu se mi potvrdilo, že ty nejmilejší chvíle přicházejí v tom nejobyčejnějším kabátku. Tak až na nějakou takovou dostanete chuť, už víte, kde jich roste jako máku :)...

Děti?
Výborně.

Určitě ocení historickou vesničku, ve které si budou moci vlastníma packama zkusit vyrazit minci, vyrobit papír, mýdlo nebo se pustit do dobrodružného rýžování zlata. Skočí-li jim na záda hlad, umlčíte je výbornou domácí palačinkou, nebo dýňovým koláčem z místní produkce. Pořád málo dobrodružství? Hledejte výběh a v něm živá zvířátka, to už je úspěch určitě zaručen. Tatínkové si rádi polebedí v místním hostinci, a na parádnice, na ty tady také nezapomněli. Cestou si můžete pořídit ručně dělaný šperk, nebo si domů odnést nějaké to mazátko na krásu. Já jsem sáhla po krému s obilím a mátovém oleji na rty.

Jestli jsem od té doby krásnější? To se musíte zeptat mého manžela.
Spokojenější však určitě.

Mám totiž v kapsách nasbíráno do zásoby.

K.