teď a tady

Jednou za čas se k našim dveřím přikutálí mlsná a klepe na ně se slovy:
"Haló, je čas na dezert! ".

Co s ní?
Otevřít?
Neotevřít?

Co si budeme povídat...
Samozřejmě otevřít, protože neuspokojená mlsná, to je tedy oříšek.

Jenže jak?
A jde to vůbec bez výčitek?

Já osobně proti mlsné nic nemám, vůbec ne, ale přiznávám, že dveře otevírám opatrně a vždycky se ji snažím alespoň trošku srovnat do latě. Ono totiž není mlsná jako mlsná. Ta moje umí být dosti schizofrenní. Obvykle tedy klepe rozvážně, protože za těch několik let, co k nám dochází, moc dobře pochopila, že se nekrmíme bez rozmyslu, ale že nám naopak záleží na tom, abychom svým tělům zbytečně neškodili. I mlsná má však své dny. A to pak místo klidného zaťukání zběsile tluče do dveří a nechává se unášet zuřivými hysterickými záchvaty, aby nás dotlačila tam, kam potřebuje (většinou do druhého šuplíku v kuchyni, našeho malého kalorického království zásobovaného babičkami :)). Taková zběsilá mlsná pak umí napáchat pořádnou neplechu, protože bojuje s jediným cílem - abychom spásli to první, co nám přijde pod ruku. A tenhle ten scénář rychlého jednání pro naše tělo není žádná hitparáda. Tedy pokud si i během těch zuřivých hysterických záchvatů dokážete zachovat špetku rozvahy a sáhnete po jednom čtverečku vysokoprocentní hořké čokolády, tak se Vám hluboce omlouvám, padám na kolena, tleskám Vám, a veřejně deklaruji, že předchozí věta se Vás netýká.

Ale ruku na srdce.
Čím jste naposledy umlčeli nesnesitelnou mlsnou?
Já křupavou pochoutkou v zeleném obalu, jejíž složení na 10 řádků bylo v danou chvíli přípustné jen proto, že se mi v poslední době dosti zhoršil zrak a tak na něj z určité vzdálenosti nebylo vidět :)...

Takže pojďme si to zrekapitulovat.
Už víme, že se zběsilá mlsná ničeho nezalekne a že je perfektním manipulátorem. Co víc, umí dokonce odstrkovat hrůzostrašná složení potravin na vedlejší kolej. A aby to nebylo málo, přihodím ještě fakt, že za sebou ve většině případů tahá pytel výčitek.

Znáte to?

Jen jeden čtvereček na chuť.
Hmm. Je dobrá.
Jeden pásek mě nezabije.
Hmmm. Je vážně dobrá.
Dva pásky mě...
Hmmmmm. Je výborná.
Hmmmmmm.
Hmmmmmmmm.
Hmmmmmmmmm.
Tak teď už to nezachráním!

Hledím na prázdný obal od čokolády, pokyvuji hlavou, kontroluji gramáž a utvrzuji sama sebe, že 100 gramů cukru je naprosto zanedbatelných. Bez pochyby! Jenže hned za rohem už ve mně poskakuje ten malý dotěrný hlásek, který s mým tvrzením vůbec nesouhlasí. Nafukuje těch 100 gramů, dramatizuje situaci, káravě pokyvuje prstem a kroutí hlavou zprava doleva.

Jak z toho ven?

Mlsné, té se musí předcházet. A ideálně jak jinak, než ve zdravější verzi.
Takže natáhněte zástěry a jdeme na to!

Na rýžový puding s kokosovým mlékem potřebujeme:

- 100g rýže Arborio
- 400ml kokosového mléka
- med
- hořkou čokoládu (alespoň 80%)
- ovoce dle libosti

Propláchnutou rýži nasypeme do kastrůlku a zalijeme ji přibližně 250ml kokosového mléka. Na slabším stupni přivedeme k varu, a stále mícháme, aby se nám rýže nepřipalovala. Každé chytré hlavě je určitě jasné, proč máme bokem ještě nějakou tu kapku kokosového mléka. Ano, to v kastrůlku se bude díky odpařování ztrácet před očima, proto nezapomene zbylých 150ml po troškách přilévat. Přilévací proces si rozprostřeme cca do 20 minutek, po kterých by rýže měla být měkká tak akorát. Ale jak vždy připomínám, držíme se především svého zdravého úsudku. Hotový rýžový puding nalijeme do připravených pohárů, které jsme předtím vystlali kousky čokolády, ovocem a zakápli medem. Stejný postup opakujeme i po naplnění, aby celá ta dobrota ještě více lahodila oku.

Já jsem na dno k čokoládě nakrájela banán a nahoře jej navíc ještě ozdobila rybízem, který v mrazáku poslušně vyčkává, až přijde čas na rybízový koláč. Použít však můžete jakékoliv ovoce, fantazie se zde zase může vyřádit. Co třeba banán se skořicí a vlašskými ořechy? Nebo karamelizované jablko či hruška? Čokoládu není nutno strouhat, lze ji rozpustit a dopřát si tak božskou čokoládovou polevu. Nebo ji do tohoto vařícího kroužku nemusíte pozvat vůbec. Dezert bude určitě skvělý, i když jej jen zakápnete nějakým sirupem, třeba javorovým nebo datlovým.

Tenhle rýžový puding, který Vám bez mrknutí oka pomůže zahnat i sebezběsilejší mlsnou, chutná skvěle jak teplý, tak vychlazený. U toho vychlazeného je k receptu pouze nutno přidat ještě kousek trpělivosti. Tak si příště na nákupech do košíku nezapomeňte přihodit plechovku kokosového mléka a rýži, abyste měli eso v rukávu, až Vám na dveře zaklepe nezvaný host.

Nepochybuji, že jej povalíte k zemi jedním tahem.
A ještě bez výčitek.

Amen.

K.