Vypadá to, že si paní ZIMA přečetla můj článek "vzpomínky na Provence" a umoudřila se. Celý ten smutný svět bez barev se na pár dní schoval pod bílou nadílku a venku to zase křupe pod nožkama!
Hurá!
A mrzne!
Ehm...!
Taky Vám tak mrzne nos? A prsty? A palce u nohou? To je dobře!
Alespoň si na zahřátí můžete uvařit tuhle báječnou polévku.
Věřte mi, mráz pošlete v mžiku k ledu.
Na dýňovou polévku, která zahání mráz pouhým mrknutím oka, potřebujeme:
- 1 dýně zvaná Hokaido
- 1 šalotka
- vývar / bujón
- olivový olej
- sůl
- pepř
- muškátový oříšek
- zakysaná smetana
- semínka dýně nebo slunečnice
A jak na to? V první řadě naši krásnou paní Hokaido umyjeme a uděláme z ní 2 půlky. Vydlabeme semínka, nakrájíme na proužky a z proužků ji převlíkneme rovnou do kostiček. Ano, i se slupkou. V hrnci si necháme rozpálit olivový olej a vrhneme se na šalotku - pěkně na jemno.
Nyní nezapomeneme ronit slzy!
A protože správný kulinář dokáže ronit slzy a u toho dále povznášet gastronomický zážitek do výšek nevídaných, dávno již máme při ruce nachystán pravý domácí vývar, nebo perfektně rozpuštěný bujón. Já po ruce pravý nefalšovaný jako na potvoru neměla, takže jsem šáhla po kouzelné kostce. Zapomněli už jste na rozpálený olej? Já si to myslela! Šup do něj šalotku. Necháme ji tam potancovat, tak akorát, aby ve víru tance chytila barvu a začala vonět. Přidáme kostičky dýně a vzápětí rovnou trošku soli a pepře. A pořádně mícháme, aby se chutě spojily a už se nikdy nikdy nikdy nerozpojily.
A už je tu ON!
BujÓN!
Nebo onen pravý nefalšovaný, pokud jej nosíte po kapsách :) ...
Jakmile se nám dýně začne pěkně smažit, zalijeme ji bujÓNem, nebo pravým nefalšovaným vývarem..... TEĎ! Ale kolik? Přece tolik! Zavřete oči a vzpomeňte si, jak máte svou polévku nejradši. Tak třeba v té mojí musí lžíce zaručeně stát! Proto zalívám ostražitě, pěkně s mírou. No a Ti z Vás, kteří volají hustokrutě hustým polévkám velké NE! NE! NE!, Ti budou samozřejmě zalívat s mnohem větší štědrostí. Nebojte, kdyby se to náhodou nepovedlo, v závěru to jde vždycky ještě nějak ošidit.
A teď vaříme! A vaříme. A pro změnu ještě chvíli vaříme. Začalo to bublat? Výborně! Bublání je totiž důkazem toho, že si vedeme velice dobře. Sem tam samozřejmě nezapomene vařečku v hrnci vykoupat a dýni ze strany na stranu pohoupat. Péče musí být!
25 minut by mělo být tak akorát času, aby naše paní Hokaido pod náporem té ohromné kulinářské lásky začala měknout a ztrácet se před očima. Cítíte podzim? Nejvyšší čas polévku odstavit a dopřát jí pořádný zážitek. Správně by tedy údajně měla ještě chvíli chladnout, ale u nás je láska k Hokaido tak vroucí, že to nikdy nevydržíme. Vezměte tyčový mixér a pořádně to roztočte! Vymixovali jste si svou lžíci tepla? Tak do té parády ještě nastrouhejte špetku muškátového oříšku.
Zamíchejte!
Ochutnejte!
Více soli?
Pepře?
Ještě ždibíček muškátového pohlazení?
A hotovo! No vážně.
Servis, prosím!
Ozdobte lžící zakysané smetany a zasypte oblíbenými semínky.
Mňam!
U nás doma je dýňová milována v tomto zcela jednoduchém provedení, ale pokud Vás fantazie tahá za uši, klidně se jí naplno poddejte a experimentujte. Přidejte oblíbené koření, klidně chilli nebo skořici, kořenovou zeleninu, třeba zázvor, nebo batáty, provoňte bylinkami, zasypte semínky, zjemněte smetanou či exotickým kokosovým mlékem. Nebojte, dýně je perfektní společnice, určitě si nakonec vyvaříte svou nejoblíbenější misku tepla do mrazivých dnů.
Nejde ji nemilovat. Přinutí Vás! A kdyby přece jen... je tady stále tolik ES v rukávu. Třeba krémové dýňové rizoto. Pečená dýně s bylinkami, pyré nebo placičky. Honí Vás mlsná? Dýňový cheesecake! Ach!
Tak až budete na podzim do košíku sbírat jablka, pořiďte si do zásoby i pár oranžových koulí a milujte je.
Budou Vás za to v zimě hřát.
K.
