Zarámovat se dá všelicos. Vzpomínky, okamžiky, fotky, obrázky, malůvky, radosti, občas starosti.... a třeba i kousek přírody. Ten si zarámovala moje maminka a já bych Vám ten její kousek přírody ráda poslala.
Pro radost, pro potěšení, pro inspiraci.
O tom, že je moje maminka kreativní tvořitelka, jsem Vám již povídala. Nosí v sobě talent "udělat z ničeho něco krásného". Nikdy nepotřebovala hromadu peněz k tomu, aby u nás doma dýchalo útulno, ba naopak. Vnímá svět okolo, nechává se unášet tím, co nabízí, a pak čaruje a dělá kouzla. Ono kouzlení si v sobě nesu už z dětství. Na jaře a v létě jsme spolu sbíraly luční kvítí, kamínky a všelijaké zlomené větve, na podzim a v zimě zase listí, šípky, jeřabiny, šišky, kaštany, žaludy... cokoliv, co nám padlo do oka. A pak se vyrábělo, věšelo, dekorovalo a dům se zaplavoval atmosférou v rytmu ročního období. Takhle jsem to po boku maminky dělávala jako malá cácorka, a se stejnou radostí to všechno dělávám i teď, přestože jsem té malé cácorce už dávno vyrostla z bot. Sbírám všechno, co mi procházkami přírodou cvrnkne do nosu, a pak doma čaruji. Tyhle rodinné čáry máry, které nosím celý život uvnitř sebe, jsou něčím nenahraditelným.
Vrací do dětství, připomínají mámu, hřejí na srdci a hladí na duši.
Pevně doufám, že se stejnou vášní jednou naučím čarovat naše vlastní děti. Hledat, objevovat, souznít a vnímat krásu všech těch malých věcí okolo. Dělat z ničeho něco. Něco krásného. Uchovají-li si tyhle čáry máry také jednou hluboko uvnitř sebe, pak budu šťastná. Nosit v sobě kousek dětství, cítit rukopis mámy, nasávat teplo z obyčejné větvičky jeřabin a radovat se z podzimního listí, to je totiž něco, co nám v tomhle uspěchaném světě občas chybí.
A tak Vám posílám kousek lučního kvítí a kapradin, kterým moje máma malým kouzlem vdechla nový život.
Inspirujte se, objevujte, vnímejte.
Radujte se z maličkostí.
Čarujte.
K.
|
Sním, bydlím, vařím, tvořím, myslím, miluji a žiji.
Vítejte v mém světě! Teď a tady! |
|
teď a tady 2024