teď a tady

Tik. Ťak.
Tik. Ťak.
Tik. Ťak.

Tiká Váš čas v tom správném rytmu?

Mnohokrát jsem Vám tady mezi řádky psala o tom, jak se snažím nasbírat čas do zásoby. Nebýt mu stále v patách, nehledět pouze na jeho záda, ale sladit s nim krok a kráčet vedle něj. Co víc, třeba i trošku zrychlit ten krok a na chvíli jej nechat, ať si zkusí, jaké to je někoho dobíhat. Moje tancování s časem je nekonečným příběhem. Sem tam to tancování nabere pomalejší tempo, většinu dní spolu však poskakujeme spíše v rytmu rozjařené polky. Ačkoliv to může vypadat, že si stěžuji, musím se přiznat, že mám tohle tempo docela ráda. Jenže když se takhle zběsile člověk točí dokola několik pátků za sebou, přirozeně zatouží po harmonii a klidu.

Zvolnit. Dýchat.
Jen se lehce pohupovat ze strany na stranu.

Naladit se na daný okamžik a vychutnat si jej naplno.

Poslední dobou po takových okamžicích toužím čím dál více, a tak jsem se rozhodla bojovat. Nastavit času serioznější tvář, nenechat se jen tak vláčet za ruku kolem dokola, uchránit si pár chvil pro sebe. Protože se však moc dobře znám, raději jsem se na ten boj pojistila. Nestát na bitevním poli sama, je totiž obrovská výhoda. A mít místo štítu ciferník, který tiká v tom správném rytmu, to je v boji s časem téměř jasná výhra.

Nemyslíte?

Ten pravý jsem hledala dosti dlouho, ale podařilo se. Od nového roku spolu proplouváme jednotlivými dny a chytáme do sítí čas. Někdy se nám podaří nasbírat opravdu jen špetku. Pár sekund, nepatrnou chvíli, ale nevzdáváme to. Bojujeme spolu každý den a schováváme si do kapes i to nejmenší snítko. I sebemenší snítko totiž může být základem pro onu nepatrnou chvíli. A ta nepatrná chvíle se vymůže vyklubat v okamžik.

Ten, jenž stojí za to.
Ten, na nějž se naladíme a vychutnáme si jej naplno.

Proto si přeji mnoho malých snítek času pro všechny.
A okamžiky tikající v tom správném rytmu.

Tik. Ťak.

Pěkný večer.

K.