teď a tady

Prodloužený víkend, to je vždycky dobrá zpráva. Vyhlížím jej nedočkavě už pár dní a pevně věřím, že počasí hodí předpovědi meteorologů za klobouk, a potěší nás sluníčkem. Jen tak... pro hezký den, pro radost, proto, abychom ty klobouky sami mohli vytáhnout a pak v nich nastavit tvář paprskům. Naplánovala jsem si odpočinek, za můj scénář posledních týdnu by se totiž nemusel stydět ani chvátající brouk Kvapník ze Včelích medvídků.

"Chvátám, chvátám nemám chvíli klid..."

Možná jste si na FACEBOOKU nebo INSTAGRAMU všimli, že jsme začali s projektováním domečku. Toho našeho. S duší. Co Vám budu povídat, není to žádná legrace. Takový dům s duší má totiž svůj čas. Neupeče se za 2 hodinky v troubě, ani se nenaprojektuje přes noc. Kéž by naše představy samy uměly malovat do reality, to by se panečku projektovalo... jedna báseň. Ale jak jsem řekla, chce to alespoň dva džbány trpělivosti a špetku toho štěstí. Tak mi když tak pár kapek trpělivosti pošlete, nedočkavost by si totiž mohla říkat "moje nejlepší kamarádka"...

Když člověk chvátá, chvátá a nemá chvíli klid, tak nějak se zapomene zastavit a na Velikonoce připravit. Co pak? Staré dobré známé dekorování v rytmu "co dům dal" to vždycky zachrání. Pamatujete si na můj adventní věnec za 5 minut 12? Upletený na poslední chvíli? Dostal nový kabátek. Tedy lépe řečeno krajkovou mašli, aby jej velikonoční zajíčci našli. Taky pár bobulek k tomu, to aby z něj to jaro přímo jásalo... :) Minimalismus způsobený nedostatkem času, tak bych to nazvala, ale hlavu nosím vzhůru. Tento týden se mi totiž podařilo celou situaci zachránit dvěma dekoračními chvaty, to když jsem na stůl položila 6 kropenatých vajíček a do vázy vystavila vrbové proutí. Věřte mi, i tohle je s ohledem na moje tempo v minulých týdnech řádný výkon... :)

Proto všem broukům Kvapníkům přeji alespoň jeden velikonočně-dekorační chvat v rukávu, a nám všem, ať je zítřejší pracovní den minimalistický minimálně jako můj jarní věnec... :)

Minimálně!

Hezký večer,

K.