teď a tady

Po ránu mě zajímají jen 2 věci.

Snídaně.
A čaj.

Je úplně jedno, v jaké náladě se vykutálím z postele. Moje unavená uzívaná pomačkaná a rozmrzelá verze chce snídat úplně stejně, jako ta vykutálena do růžova. Bez snídaně jsou rána smutná, málo barevná. Bez snídaně je zaděláno na rozmrzelou tvář, přestože ráno vyskočila z postele v té nejlepší možné náladě. Ale hlavně je bez snídaně zaděláno na hlad. A to je ještě smutnější příběh, než ten o těch smutných ránech.

Hlad nebrat, opravdu ne.

Dnes Vám proto ukážu kousek naší kuchyně. Ten, ve kterém se zahání hlad. Vydatně a nekompromisně. Nejčastěji bílým jogurtem, barevným ovocem a ovesnými vločkami. Taky avokádovým sendvičem ozdobeným vajíčkem. Palačinkami, nebo rozpečeným toustem políbeným domácí marmeládou. Mňam. Nesmí chybět jasmínový čaj. Případně zelený, když se jasmínový zrovna zdráhá. Bonusem k tomu všemu je pak slunce. Když v době snídaně přijde nakouknout, co je u nás nového, je zaděláno na ranní kulinářskou symfonii.

Ve svém koutku mám po ruce jen to nejlepší. Ovesné vločky, voňavý čaj a taky pana Toustovače, který dělá z nudných měkkých čtverečků křupavé sympaťáky. Na počkání. Za dvířky nad varnou konvicí se skrývá několik skleněných lahviček s všemožnými dobrotami, které si pak sypu do jogurtu, na lívance, palačinky... nebo rovnou do pusy. Najdete tam brusinky, mandle, oříšky, chia semínka, otruby, kokosové lupínky a taky můj milovaný datlový sirup. O tom už jsem Vám říkala, vzpomínáte?

Ano?
A máte už svou lahvičku? :)

Hrníček na fotce jsem pořídila mému muži, ale tak nějak si na něj neustále kladu nároky. Přestože mám několik svých překrásných, dokonce pro princezny, nejvíce mě čaj baví ve společnosti černého kníru. Připomíná mi ty hluboké hnědé oči, se kterými se přes pracovní týden u snídaně bohužel nepotkávám. Tak asi proto.

A co Vy? Snídáte?
A rádi?

Já moc.

K.