teď a tady

když jsi na větvi z větve 28. listopad 2016
Není tajemstvím, že se ze mě na procházkách stává sběratel, který domů z lesů, parků a polí, nosí vše možné i nemožné, co se zrovna madam přírodě daří od ruky. No dobře, přiznávám, já si to posbírám, a domů to pak gentlemansky táhne můj manžel, ale kdybych Vám měla vyprávět o tom, jak báječným mužem mi je, byli bychom tady až do Velikonoc, takže pojďme raději směle dál...

Větve a větvičky všech druhů a velikostí u nás měly vždycky dveře dokořán. Baví mě. Moc. Nejvíc mě na nich baví to, že ačkoliv jsou úplně obyčejným kusem dřeva, dokáží atmosféru v interiéru pozvednout nevídaným způsobem. Mají v sobě něco zvláštního a jsou kořením domova. Už minulý rok jsem věděla, že bych trošku toho koření potřebovala i během Vánoc, a brousila jsem si zuby na nějakou dřevěnou fešandu. Bohužel jsem tady v Praze nenašla žádnou, se kterou by mi to notovalo, a tak všechny ty představy usnuly, a čekaly, až přijde ten správný čas. Já jsem se k tomu během roku navíc ještě pojistila, a už v létě si našla větev, která mi padla do oka na první dobrou. Celou tu dobu postávala v rohu naší kuchyně a vyčkávala.

Nyní však pozor, vážení.
Její chvíle je tady.
Do čeho že jsem ji nastrojila?

Šišky jsem měla v zásobě již z minulého roku, hodily se náramně. Dřevěné stromečky s rolničkou byly součástí jedné závěsné dekorace, která dlouhá léta ležela zapadlá v šuplíku. Nůžky proto udělaly rázné šmik a recyklovalo se. Z toho mám vůbec největší radost, protože pozorovat, jak věci dostávají druhou šanci a novou tvář, je něco překrásného. A pak už to chtělo jen vykrajovátko na cukroví, pár dřevěných kuliček, zbytek krajky ze svatby, provázek, několik větviček vrbového proutí a bílý papír. Z něj jsem poskládala papírové hvězdy, které onomu kabátku dodaly ten pravý vánoční šmrnc.

Jak to paní větvi v celé své kráse sluší u nás doma,
se můžete podívat v galerii na konci článku.
A aby té tvořivé energie nebylo málo, vznikly během nedělního rána, když můj muž tvrdě spal, ještě další 2 veselé větvičky. Rychlé a jednoduché, až se tomu nechce věřit. Stihla jsem je ještě předtím, než se mi upekl toust a vyluhoval čaj, takže jsem už během snídaně mohla pokukovat po papírových krasavicích, které mě jednoduše uhranuly. Pokud na ně také mrkáte se zájmem v oku, a myslíte, že by se jim u Vás doma líbilo, hurá do nich. Postup není nikterak složitý, a jediné, co se může hodit, je špetka trpělivosti při závěrečném tvarování. Já jsem trénovala u tohoto videa, a nemyslete si, první kousek by do soutěže krásy určitě jít nemohl. Takže kdyby se nedařilo, zatnout zuby a vytrvat!

Věřím, že si vyskládáte tu nejhezčí.
Kouzelnou.

Tu, která plní přání.

K.
galerie
komentáře
Přidat komentář
více slov
Sním, bydlím, vařím, tvořím, myslím, miluji a žiji.
Vítejte v mém světě!
Teď a tady!
napiš
sleduj
teď a tady 2017