teď a tady

půl roku mámou 12. červenec 2018
Půl roku a kousek mámou.

Připadá mi to jako včera, co jsem do světa poslala tu krásnou zprávu, že nám do života vkročily jedny nádherné pidi nožičky, a tak se té první větě ani nechce věřit. Ale je to tak. Už půl roku se každý den probouzíme vedle překrásného voňavého modrookého děvčátka, které je od hlavy až k patě celý tatínek.

Naše dny už nezačínají jen úsměvem a žvatláním, ale hlasitým smíchem a povídáním, za které by se postavila i profesionální reportérka. Okolí si Amélie během pár sekund dokáže zmapovat tak, že by ve filmu mohla obsadit 3 Kelišové najednou, a pasení koníčků? Nuda, dámy a pánové, teď se u nás válí sudy. Aneb končí zlaté časy "kam si holčičku položíš, tam ji taky najdeš". Ke svačině si kromě ručiček madam nechává servírovat sladké ovoce, a obědové chvíli, té bez zaváhání kraluje dýně a bílá mrkev. A pozor, vážení... jsou tam a jsou ostré jako břitva. 2 zuby z Karlína.

Kromě všech těch malých zázraků se však stal ještě jeden o špetku větší.

Možná tušíte, možná Vám fotka pod nadpisem trošku napověděla. Pokud se tady se mnou potkáváte pravidelně, určitě víte, jak moc jsem po tom zázraku toužila. Tak moc jsem si jej přála, tak moc jsme za něj s Amélií bojovaly. A já jsem šťastná, že Vám tady slovy mohu namalovat to ničím nerušené spojení, které nám po 5 měsících bojování bylo dopřáno.

Dobojovaly jsme.

Už žádné slzy jako hrachy a křik.
Už žádné bolesti a zalykání.
Už žádné napětí a stres.

Jen my dvě.
Naše dcera a já.

Srdce na srdce, kůže na kůži.

Pátý měsíc byl pro nás zlomový. Přinesl totiž okamžik, který změnil úplně všechno. Nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy jsem na lavičce v parku s dobře známými obavami přiložila Amélii k sobě. Byla jsem připravená na pláč, křik, bolesti a pravidelné odtrhávání... přisedlo si k nám však něco zcela nečekaného. Ticho. Obyčejné a kouzelné ticho. Amélie v poklidu sála a pozorovala koruny stromů nad našimi hlavami. Prstíky si pohrávala s moji košilí, nožkami šibalsky třela o sebe, a sem tam si pohledem na mou tvář zkontrolovala, zda-li tam s ní opravdu jsem... :) Pak se odpojila, vydechla si, radostně zakopala a usmála se jako nejspokojenější miminko na světě.

Bylo to poprvé, co jsem to naše spojení nerušeně prožila od hlavy až k patě.

Bylo to poprvé, co se mé srdce zalilo pocitem, že mohu dát Amélii absolutně vše, co k životu potřebuje.
Bylo to poprvé, co mě za ruku chytilo přesvědčení, že jsme ten malý/velký zázrak prožily přesně tak, jak jej příroda namalovala.

A tak bych chtěla opět poslat pár slov všem maminkám, které prožívají něco podobného, nebo jakýmkoliv jiným způsobem bojují.
Všem maminkám, které mají pocit, že to nezvládají.

Vydržte.

Zkuste ještě naposledy zatnout zuby a věřit sobě a svému miminku.
Zkuste ještě naposledy zabojovat.

Naše cesta ke svobodě byla protkána mnoha "proti", která lákala ke sklopení očí. Mnoha "proti", která našeptávala, tak už to vzdej a bude Ti líp. Kromě škaredého zalykání, alergie na bílkovinu kravského mléka a bolestí, si nás s Amélií našly snad všechny růstové spurty a bojkoty kojení. Tolik dní jsme spolu strávily v slzách, a nevěděly, kudy kam. Byly to okamžiky, kdy jsem byla na pokraji svých sil, a nebýt vřelé náruče mého muže a mé maminky, možná bych ty oči opravdu sklopila. Tolik jsem se snažila, tolik jsem pořád dokola zatínala zuby, tolik jsem bojovala, ale představa našeho láskyplného a poklidného spojení se stejně zdála nedosažitelná. Moc dobře si vybavuji pocity úzkosti, které mi skočily do kočárku, když jsem z parku po 2 hodinách rychle utíkala domů, abych mohla Amélii nakojit v soukromí, a nevystavovala ji i sebe ještě většímu stresu. Cestou jsem potkávala maminky, které ve svém náručí držely miminka, kojily, a vychutnávaly si všudypřítomný klid, nebo jen tak spokojeně hleděly do dálky. Míjela jsem je mílovými kroky, a domů jsem si kromě obavy z toho, co nás během kojení zase čeká, nesla i otázku, proč nám tohle s Amélií není přáno. Bylo to období, kdy jsem byla strašně šťastná, že Amélii máme, ale zároveň jsem se cítila svázána jako nikdy předtím.

V době, kdy jsem nosila Amélii pod srdcem, jsem si představovala, jak se s mým mužem a Amélií protancujeme jarem i létem, jak se budeme půl dne válet na dece v parku a sbírat do kapes to nekonečné štěstí, jak si budeme užívat teď a tady bez podmínek. Místo toho jsme se spolu několik měsíců točily v začarovaném kruhu dvouhodinových intervalů, které držely to nespoutané teď a tady za zavřenými dveřmi. Nakonec se ty dveře ale otevřely, a já cítím obrovským vděk za všechna ta vřelá objetí a pohlazení, ať už dotekem či slovem, díky kterým jsme to čekání za nimi s Amélií nevzdaly. Právě tahle malá, a přesto tak velká objetí a pohlazení, byla hybnou sílou, která nás táhla kupředu, když se náš křehký svět otřásal v základech. Objetí a pohlazení, která nepochybovala o tom, že na nás ten šťastný konec čeká. Objetí a pohlazení, která zároveň ujišťovala, že nejsem ani trošku špatnou mámou, pokud cítím, že je čas složit zbraně. Objetí a pohlazení, která šeptala, že ať se rozhodnu jakkoliv, jsem mámou, která se rvala za štěstí pro své děťátko, pro sebe, pro svou rodinu.

Maminky...

Nebojte se říci si o pomoc.

Nechte se pohladit.
Nechte se obejmout.
Nechte se na chvíli hýčkat slovy.

A nepochybujte.
Věřte!

Čekal-li happy end na nás, věřím, že čeká i na Vás.
A moc Vám ho s Amélií přejeme.

Pokud však cítíte, že je čas složit zbraně, složte je bez výčitek.

A Vy všichni okolo...

... nesuďte, ale hýčkejte, objímejte a hlaďte.

Slovy.
Dotekem.
Pohledem.

Pro šťastné maminky.
Pro šťastné děti.

Pro šťastné konce.

K.
galerie
komentáře
Přidat komentář
meruňková bublanina
Dnes bez zbytečných řečí... Rovnou se Vám přiznám. Bez mučení. Během jednoho dne jsem snědla půl pekáče téhle meruňkové bublaniny ve veganské verzi, a přestože už mě trošku dohání výčitky, vím, že si dneska pro jeden kousek ještě vykročím. ... chci číst více!
21. červen 2018
mamma's evergreens
Minulý týden to bylo 5 měsíců, co jsem se stala mámou. Pět! Za těch 5 měsíců jsme si s Amíškem poskládaly vlastní desku "mamma evergrýnů", které se nás jako správná nestárnoucí klasika drží zuby a nehty. Dnes se o ně s Vámi podělíme. Třeba se ... chci číst více!
10. červen 2018
nebuď bábovka, buď buchta!
Na Facebooku i Instagramu jsem se Vám několikrát zmínila o tom, že mi už třetím měsícem sedává po boku bezmléčná dieta. Proč si přisedla? Naše Amélie od svého narození citlivě reaguje na bílkovinu kravského mléka, a protože je pro mě ukončení ... chci číst více!
21. květen 2018
mám jedno malé přání...
Neděle. Neobyčejná - krásná - sváteční. Neděle ozdobená tvářemi našich maminek. Tahle - neobyčejná - krásná - sváteční - neděle má pro mě letos ještě o trošku větší hloubku. Neprobudila jsem se dnes jako obvykle pouze s myšlenkou na moji mamin ... chci číst více!
13. květen 2018
hurá! je tam fazolka!
“Hurá! Je tam fazolka!” Před pár dny to byl přesně rok, co můj muž našel na těhotenském testu v koupelně naši Amélii. Možná Vám v hlavě poskakuje otázka, proč zrovna můj muž, nikoliv já?! Jakkoliv to bude znít smutně, moje já v tu chvíli totiž po ... chci číst více!
26. duben 2018
3 měsíce mámou
3 měsíce a 2 týdny. Tak dlouhou jsem mámou. Na den přesně. V jednu chvíli jsem okamžitě zpátky na pokoji v Podolí. Připadá mi, jako by se to všechno odehrálo včera. Přesně si vybavuji tváře sestřiček i usměvavých pánů doktorů. Slyším tlukot sr ... chci číst více!
13. duben 2018
Amélie z Karlína
Ten obraz. Ten obraz u nás můžete vídat TUZE dlouho. Tak dlouho, že si možná říkáte: "'Nechtělo by to už změnu?". Také si to říkám. Rovněž tuze dlouho. Mám v hlavě desítky nápadů, které by tomu rámu tak slušely, jenže jsem zjistila, že jej mám ... chci číst více!
20. březen 2018
v jednoduchosti je síla
V jednoduchosti je síla. K Vánocům jsem od Ježíška dostala krásnou knihu. Našla jsem v ní mnoho půvabných obrázků, silných slov, myšlenek. A mimo jiné také první větu tohoto článku. V té kapitole se píše, že jednoduchost je základem dobrého ... chci číst více!
13. březen 2018
květáková polévka
Máte-li z mrazu mrzutou náladu, zažeňte ji polévkou. Tahle květáková mrzutou náladu rozmrazí raz dva. A ještě si pochutnáte! Potřebujete fešácký květák, pár dalších ingrediencí a chuť vařit. Oblečte si zástěry a zavolejte strávníky. Za půl h ... chci číst více!
4. březen 2018
6 neděl
6 neděl. O těch Vám dnes chci psát. Zavřeli jsme za nimi společně všichni 3 dveře. Otočili klíčem. A upřímně se Vám přiznávám, že jsem oněch 6 neděl ke dveřím vyprovázela s obrovskou úlevou na duši. Tuze ráda bych Vám tady do řádků napsala, ... chci číst více!
16. únor 2018
jsem máma
Dvacátý devátý den v prosinci už nikdy nebude takový, jako dřív. Dvacátý devátý den v prosinci slovo milovat totiž pokořilo všechny hranice a štěstí se rozrostlo do rozměrů nekonečna. Dvacátý devátý den v prosinci moje duše plakala radostí. Dvacátý d ... chci číst více!
14. leden 2018
už jen týden...
Už jen týden do Vánoc. Jeden jediný týden. Když jsem dnes ráno zapalovala u snídaně třetí svíčku, tak trošku nevěřícně jsem hleděla na tu poslední. Stála tam mezi 3 plamínky a trpělivě čekala na svoji chvíli. Moc dobře věděla, že ten kouzelný oka ... chci číst více!
17. prosinec 2017
guláš z hlívy ústřičné
Potřebujete-li v těchto štiplavých dnech trošku zahřát, mám pro Vás jeden tip z hrnce. Určitě netřeba dlouze představovat bramborový guláš. Tahle stálice české kuchyně se jednoduše neokouká. My dva s mužem si jej nikdy neodepřeme, co víc, naopak si j ... chci číst více!
12. prosinec 2017
v peřinách
V peřinách... to byl scénář, ke kterému počasí posledních dní doslova přemlouvalo. Vítr, déšť a všudypřítomný opar mlhy. Dneska nám v Karlíně konečně vysvitlo sluníčko a okny se připlížila špetka energie. I když pravdou je, že zrovna první prosincový ... chci číst více!
1. prosinec 2017
zarámuj si kousek přírody
Zarámovat se dá všelicos. Vzpomínky, okamžiky, fotky, obrázky, malůvky, radosti, občas starosti.... a třeba i kousek přírody. Ten si zarámovala moje maminka a já bych Vám ten její kousek přírody ráda poslala. Pro radost, pro potěšení, pro inspira ... chci číst více!
5. listopad 2017
jablečný koláč s vůní podzimu
Pečete? Já na podzim peču vždycky tak nějak víc. Možná za to může to pošmourno venku a tma, která se pomalu vkrádá do našich příbytků čím dál tím dříve. Pečení v pošmournu má svoji atmosféru. Člověk kouká do té černočerné tmy, a raduje se, že je pěkn ... chci číst více!
8. říjen 2017
jen růžová to může být?
Tak co, skočila už na Vás podzimní nálada? Na mě ano. Největší radost by z ní určitě měla paní Ilonka Csáková notující: "...jen růžová to může být! ". Obvykle můj podzim bývá zabarven do zemitých barev, tentokrát jsem jej však vítala v ods ... chci číst více!
24. září 2017
cuketová polévka
Poctivá polévka je vždycky dobrým nápadem. A protože teď na každém rohu potkáte cuketu, tak se necukejte a uvařte si se mnou tuhle báječnou cuketovou. Recept mi podstrčila moje maminka, je to takový ten rychlý, díky kterému se za 20 minut servíruj ... chci číst více!
1. září 2017
letem letním světem
Letní blogová prokrastinace je v plném proudu, jistě jste si všimli... :) Je to se mnou teď bída, vím, ale tak nějak to z mnoha důvodů nyní nejde jinak. Když pominu všechny ty ostatní "požírače času" okolo, vždycky mi v hlavě zůstává jedna jediná vět ... chci číst více!
24. srpen 2017
den plný lásky a chleba
Plná lásky a chleba, taková byla jedna jarní sobota, během které vznikly tyhle obrázky. Před pár dny jsem na ně náhodou narazila, a uvědomila si, že jsem na ten pohodový den téměř zapomněla. Do Prahy za mnou zase přijely moje nejoblíbenější duše, a t ... chci číst více!
16. červenec 2017
luční vábení
Luční kvítí mě odjakživa mělo omotanou okolo "stonku"... :) Tak nějak to se mnou vždycky umělo. Natočit se ke sluníčku a mrkat lístkem v záři toho nejjemnějšího paprsku, až zrak přechází. Moje maminka, ta s lučním kvítím přátelí celý život, a tak něj ... chci číst více!
22. červen 2017
nezapomenout sám na sebe
Někdy se přikutálí dny, které člověku na každém rohu nenápadně naznačují, že by měl o špetku zvolnit krok. Zpomalit. Nadechnout se. Vyhodit z batůžku na zádech alespoň půl kila povinností. Zní to jednoduše, ale mně šlo na ta záda bohužel vždy ... chci číst více!
11. červen 2017
slaný závin Mr. Pórek
"Co bude dnes k večeři?" Pokud Vás tato zapeklitá otázka pronásleduje i ve snech, nezoufejte. Je tady hrdina všech hrdinů. Mistr převleků. Slaný závin. Ten dnešní si říká Mr. Pórek. A pozor na něj. Dostane Vás již při prvním zavinutí. ... chci číst více!
3. květen 2017
volání jara
Bral-li tento rok někdo něco vážně, byl to duben a jeho aprílové počasí. Pestrost meteorologických scénářů by mohl závidět kdejaký scénárista, a moment překvapení, ten duben v mých očích také vystihl naprosto dokonale. Hledání zimní šály 2 dny po tom ... chci číst více!
30. duben 2017
mülovaná neděle
Byly doby, kdy jsem neděli neměla v lásce. Tak nějak jsem jí tenkrát neuměla odpustit, že nechá pondělí celý den klepat na dveře a sama se odkutálí hrozně rychle. Čím více neděl jsem však sbírala do kapes, tím více jsem si začala uvědomovat, že to ko ... chci číst více!
23. duben 2017
usměvavé, pohodové, naše!
Dnes jen pár slov. Rychle. Krátce. Posílám Vám Velikonoce. Usměvavé. Pohodové. Naše. Já na ty tradiční popravdě nikdy moc nebyla, proto je od určité doby slavíme po svém. Letos jsme schovaní v malé chaloupce uprostřed lesa. Voda ta ... chci číst více!
17. duben 2017
jarní věnec brouka Kvapníka
Prodloužený víkend, to je vždycky dobrá zpráva. Vyhlížím jej nedočkavě už pár dní a pevně věřím, že počasí hodí předpovědi meteorologů za klobouk, a potěší nás sluníčkem. Jen tak... pro hezký den, pro radost, proto, abychom ty klobouky sami mohli vyt ... chci číst více!
12. duben 2017
Punta Marina - příliv klidu
Dnes mám na Vás jednu malou prosbu. Zavřete oči a zkuste si představit rušnou pláž. Máte ji? Vidíte? Já ano. Vidím tváře, je jich mnoho. Některé se nastavují slunci, jiné před ním utíkají do stínu. Slyším hlasy. Jemné i hluboké, tiché i hlas ... chci číst více!
8. duben 2017
pletené štěstí
O tom, že dnes jaro zaklepalo na dveře, štěbetali snad všichni ptáci na střechách. Ti naši v Karlíně štěbetali radostně a vytrvale ještě dávno předtím, než světlo přepralo tmu. Za šera, tak jsem jej proto v puntíky posetém županu vítala. Náruč dokořá ... chci číst více!
20. březen 2017
dům s duší
Pár metrů udusané hlíny rozbíhajících se do všech světových stran. Několik kamenů ledabyle ležících napravo i nalevo. Nemnoho zelených lístečků vykukujících na svět. Jen kousek země, mohli bychom říci. Opak je však pravdou. Celým světem. ... chci číst více!
16. březen 2017
Mělník
To se tak někdy stává, že si Vás v sobotní poledne najde chuť projít se uličkami neznámého města. Co s tím? Možnosti jdou dvě. Buď tu chuť zase zaženete, nebo Vás nejmilejší manžel posadí do auta a vyveze za dobrodružstvím. A protože ten mů ... chci číst více!
12. březen 2017
Libertas - doušek svobody
Dnes píši pro všechny milovníky kávy i dobrého čaje, pro mlsné jazýčky, jež nikdy neodmítnou něco sladkého na zub, pro milé bytosti, které si občas chtějí užít okamžik v kavárenském rytmu. Není tajemstvím, že je nám s mužem domovem již pátým roke ... chci číst více!
9. březen 2017
kup si kousek duše - fler offline
Na blyštivé šperky a kabelky věhlasných značek mě nikdy neužilo, ale poctivá ruční práce okořeněná špetkou duše výrobce, ta mé srdce roztloukla vždycky. A tak jsem svatební střevíčky protancovala v sukni od Akari, snubní prstýnky nám ukovalo KREDUM C ... chci číst více!
3. březen 2017
líbezně líné lívance
Jsou dny, které si více či méně nenápadně říkají o líné chvíle. Třeba ty víkendové, volnem a svobodou chutnající. Ty si minimálně 2 líné chvilky zaslouží. A co si tak zalenošit hned z rána? Pokud se Vám lenost přilepí na záda už v postel ... chci číst více!
25. únor 2017
magnet na hodné lidi
Pamatujete si ještě, jak snubní prsten mého muže zatoužil po dobrodružství a vrhl se do kolejiště v metru? V tom příběhu se povídalo o smutku, bezesné noci, netrpělivosti a napětí. O pocitech, které se k člověku tisknou, když přijde o něco, na čem mu ... chci číst více!
22. únor 2017
otevři radosti dveře dokořán
Děkuji. To je první slovo, které Vám dnes posílám. Děkuji za všechna ta milá slova, která jste vyslovili mým směrem. Děkuji za nádhernou návštěvnost na blogu. Děkuji za to, že jsme v tom spolu. Poslední týdny byly opravdu náročné a vyče ... chci číst více!
12. únor 2017
strach a bezmoc
Občas přijdou chvíle, kdy stín zahalí všechno, na čem nám záleží. Dokonce i naše touhy, vášně a sny, jež mají obvykle neskutečnou sílu. Když nás ten stín pohltí, je těžké se z něj vymanit. Svět se zdá být němý, přestože promlouvá velmi nahlas. Lidé s ... chci číst více!
6. únor 2017
nejmilejší ráno
Máte v sobě vepsán scénář svého nejmilejšího rána? Ten můj nejmilejší začíná někdy kolem osmé. Otevřu oči a můj muž poklidně oddechuje. Zachumlán do peřiny tím svým osobitým způsobem. Skrze střešní okno k nám nakukují paprsky slunce. Nevědět, že v ... chci číst více!
21. leden 2017
v tom správném rytmu
Tik. Ťak. Tik. Ťak. Tik. Ťak. Tiká Váš čas v tom správném rytmu? Mnohokrát jsem Vám tady mezi řádky psala o tom, jak se snažím nasbírat čas do zásoby. Nebýt mu stále v patách, nehledět pouze na jeho záda, ale sladit s nim krok a kráčet vedle ... chci číst více!
16. leden 2017
Casa Delle Meridiane
Naposledy jsem Vám psala o jedné krásné duši, která žije v domečku s duší. Pamatujete? Pokud jste se mezi řádky ještě nepotkali s usměvavou tváří na níž se pohupují hluboké hnědé oči, můžete si to kouzelné setkání prožít tady. Vy, kteří jste si ... chci číst více!
8. leden 2017
2017 - více radosti
Tak je to tady. Šestka se převlékla do sedmičky a my všichni jsme se probudili do nového scénáře. Už jste začali hrát? Pro mnohé je překulení jednoho roku do dalšího obdobím bilancování, zavíráním dveří za tím nepěkným a otevíráním náruče no ... chci číst více!
1. leden 2017
šťastné a nemocné!
Letošní Vánoce pro nás s mužem byly tak trošku jiné. Protkány několika poprvé. Poprvé s vlastním stromečkem. Poprvé v Praze. Poprvé sami. Poprvé jsem si také pod stromečkem kromě dárků rozbalila i chřipkový bacil, a tak bylo zaděláno ... chci číst více!
30. prosinec 2016
všechno nejlepší, teď a tady!
Je to tak. Celý 1 rok s Vámi! Přesně před rokem jsem posbírala všechny touhy, sny a přání, a hodila je do vzduchu společně se špetkou odvahy. Co se vyklubalo? Teď a tady. Veřejně jsem si blog sice nadělila až pod stromeček, ale první článe ... chci číst více!
23. prosinec 2016
štramák s hvězdou na čele
Víte, kdo je u nás doma největším štramákem? Možná vykřikujete, že můj muž. A ano, máte pravdu. Většinu roku u nás opravdu kraluje šarm mého manžela. Jenže to by se před pár dny v obýváku nesměl zjevit ON. Na první pohled malý a docela nenápadný, ... chci číst více!
22. prosinec 2016
zabal špetku lásky
Balíte? Pokud ne, možná byste měli začít. Vánoce jsou totiž jediným obdobím, kdy je balení dovoleno úplně všem. I těm, kteří již doma mají spřízněnou duši. I těm, kterým se na prsteníčku třpytí snubní prsten. A tak přes rok nebalím, za to v zimě, ... chci číst více!
19. prosinec 2016
za Vánoce o nás!
Máme za sebou třetí adventní neděli, a já pevně věřím, že jste ji prožili tak, jak jste si to uvnitř sebe přáli. Já ano, přesto ze sebe nedokážu svléknout pocit, že to všechno okolo chvátá nějak moc rychle. Při zapalování svíček jsem se nestačila div ... chci číst více!
13. prosinec 2016
do Benátek!
O Benátkách se toho povídá mnoho. Jedni Vám budou dlouhé hodiny vyprávět o tom, jak Vás atmosféra, která se rozpíná i v té nejužší uličce, pohltí a nepustí. Jiní nezapomenou zmínit, že voda nevoní, ceny jsou vysoké, a domy, ty by potřebovaly šikovnou ... chci číst více!
4. prosinec 2016
když jsi na větvi z větve
Není tajemstvím, že se ze mě na procházkách stává sběratel, který domů z lesů, parků a polí, nosí vše možné i nemožné, co se zrovna madam přírodě daří od ruky. No dobře, přiznávám, já si to posbírám, a domů to pak gentlemansky táhne můj manžel, ale k ... chci číst více!
28. listopad 2016
adventní věnec za 5 minut 12
Pokud si letos stejně jako já spíše vychutnáváte podzim, než uspěchanou vánoční náladu, možná se Vás dnes Vaše spořádané já ráno také zeptalo: "Kde máš adventní věnec?" No, nemám, pomyslela jsem si. Vzápětí jsem si však vzpomněla, že jsem si ... chci číst více!
26. listopad 2016
rajčatová
Ptáte se, co dělat za dlouhých a temných podzimních večerů, které se pomalu převlékají do těch zimních? Odpověď je jasná. Uvařit polévku. Pro podzim mám ve svém slovníku několik synonym. Najdete tam třeba hřejivou deku, oblíbený čaj, Coldplay, ... chci číst více!
23. listopad 2016
Sním, bydlím, vařím, tvořím, myslím, miluji a žiji.
Vítejte v mém světě!
Teď a tady!
napiš
sleduj
teď a tady 2018