teď a tady

ten kaštan 4. srpen 2018
Pod tímhle kaštanem jsem vyrostla.

Pamatuje si mě ve všech mých podobách a náladách.

Pamatuje si mě jako malou copatou holku, postracha okolí, před kterým se některé děti raději schovávaly za plot, jako nebojácnou školačku, která už v první třídě přišla domů o 2 hodiny později, protože se přihlásila na kroužek němčiny, nebo jako drzou opici, která musela mít vždycky poslední slovo. Pamatuje si moji růžovou aktovku s čápem i květované šaty s límcem větším než moje hlava, walkmana s kazetou Šmoulové a oranžové tamagotchi, pamatuje si moje první boty na platformě, falešný piercing a kapsáče, pamatuje si i knížku Kelly Family, kterou jsem nosila do školy s sebou, abych se o přestávce mohla podívat na obrázek Paddyho :), pamatuje si moje brzké ranní školní výpravy až do Krnova, pamatuje si moje unavené pozdní návraty, pamatuje si všechny tváře, které se mnou prošly kultem nejlepšího přátelství a pamatuje si také všechny mé lásky platonické i neplatonické. Pamatuje si mě jako maturantku, bakalářku, slečnu magistru, ale i bláhovou holku z malého města, která věří v pravou lásku.

Pod tímhle kaštanem mi před necelými devíti lety pár hnědých očí našeptával, že patříme k sobě.
Zdráhala jsem se, ale měl pravdu.

A já ji našla.

Pravou lásku.

Jeho.
A s ním celý svět.

Teď si mě ten kaštan pamatuje v roli vůbec nejkrásnější.

Jako mámu.

A kdo ví, co na nás v těch větvích ještě čeká...
Možná pod nimi jednou bude stát i naše malá madam, taktéž v náruči svírajíc své osmikilové štěstí.

K.
galerie
komentáře
Přidat komentář
více slov
Sním, bydlím, vařím, tvořím, myslím, miluji a žiji.
Vítejte v mém světě!
Teď a tady!
napiš
sleduj
teď a tady 2018