teď a tady

už zase? 22. prosinec 2018
Šťastné a veselé!?

Kdepak.
Třetím rokem si přeji "Šťastné a zdravé!".

Vypadá to, že se u nás doma balíček - kašel, rýma, teplota - stává vánoční klasikou... :(

Předloni jsem si na Štědrý den už ráno vybalila bacil, který mě tak bacil, až to hezké nebylo, to vám povím. V Praze jsem se zmohla jen na kousek večeře a chvíli u stromečku, pak jsem manželovi usnula na gauči, ač jsem se snažila držet oči dokořán, co síly stačily. Na 1. svátek vánoční jsem po 400 kilometrové cestě místo u babiččina stromečku, u kterého se každý rok scházíme celá rodina, skončila pod dekou na dalším gauči, a v tomhle duchu to dohrála až do dalšího roku.

Loni to nebylo o moc lepší. Z bytu jsem se snažila vyprovodit dávivý kašel a lstivou rýmu. Ačkoliv jsem byla o 15 kilo těžší, a funěla jsem jako strašidlo, nedala se, potvora, a držela se mě zuby nehty. Vítána nebyla vůbec, kdo by si taky chtěl pod stromečkem odbalit rýmu? Já to v plánu neměla a už vůbec jsem ji nechtěla jako doprovod k porodu. Oni by ji tam tedy v Podolí nepustili, protože jsem ji neměla uvedenou ve smlouvě :D (pro mimopražské - o smlouvách k porodu zase někdy příště ;D), ale stejně... život je prostě lepší bez rýmy.

A letos.

Letos si toho bacila bohužel vylosovala naše malá kobliha, tak to vypadá, že první Vánoce ve třech zase promarodíme. Člověk by to všechno nejraději vzal na sebe, ale nejde to, proto se společně všechny ty bacily alespoň snažíme převálcovat ranním tulením, společnými snídaněmi, tancováním okolo kuchyňského ostrůvku nebo akrobatickými kousky na ramenou taťky. Pláče je u nás sice pořád více, než vánočních písní Franka Sinatry, a v noci spíš bdíme, než spíme, ale o to víc si potom užíváme chvilky okořeněné úsměvem a obyčejnou radostí z prostého bytí teď a tady.

To bytí teď a tady totiž děti umí úplně nejlíp.

Tak se od té naší holky zase učíme, co je klíčem ke štěstí. Pro mě osobně dnes třeba to, že jsem hodila mytí střešních oken za hlavu (vlastně jsem to mytí hodila až do roku 2019 :D), a někde mezi tulením, tancováním a kojením, jsem trénovala Amišky dort na narozeninovou oslavu. Čeká nás příští sobotu a já tomu pořád nemůžu věřit. Ta naše holka bude mít rok.

Jeden celý - pravý a nefalšovaný - ROK.

Snad do té doby bacily přepereme láskou a užijeme si to nakonec ve zdraví.

Mějte pohodovou sobotu a držte se.
My se držíme.

Sebe navzájem.

K.
galerie
komentáře
Přidat komentář
více slov
Sním, bydlím, vařím, tvořím, myslím, miluji a žiji.
Vítejte v mém světě!
Teď a tady!
napiš
sleduj
teď a tady 2019